Nové pruty Tubertini R18,
Sedlčanská výprava byla opravdu príma, vyzkoušeli jsme nové pruty Tubertini R18 Titanium, ráno v bezvětří a odpoledne při fičáku až 70km za hodinu. Oproti starším modelům má blank trošku tužší páteř, není lakovaný, ale z matného leštěného uhlíku R18 a díky 4 špičkám dodávaným k tomuto modelu se lze snadno přizpůsobit adekvátním podmínkám, odzkoušeli jsme ho i v silném větru, i tak byli záběry dobře čitelné.
Jinak jsem měl v Sedlčánkách obrovskou kliku, a to hnedle 2x.
Trochu jsme si zatrénovali, nějaký ten odhoz, a pruto-hodiny nejsou nikdy na škodu. Taky nám tam pršelo, ale jenom na některých místech. Protože, místní, „jezeďáci“ zapnuli závlahu na poli a jelikož foukal vítr 70km za hodinu voda z postřikovačů z pole stříkala, až do Labe a tak někteří rybáři kteří přijeli na trénink, nebo si jen tak zachytat nakonec vytáhli pláštěnky. Ale ne všichni, protože některý byli tak durch mokrý, že na nich nezbyla ani suchá nit, tak se na ty pláštěnky vyprdli, protože už to nemělo cenu a dali si hodinovou sprchu – zdarma. A po zbytek dne sušili všechno co se usušit dalo. Komplet všechno mokrý ve všem voda úžasná záležitost, k nám ta sprcha nedošla, takže klika „uff“.
Z …… klika 2.
Jedna důležitá maličkost naproti výtoku mezi stromy je uříznutá značka trčí tam ze země asi deseticentimetrová trubka, kterou jsem dvakrát za ten den minul při parkování, no zaplať pánbůh, protože jinak by to vypadalo na kompletně roztrženou pneumatiku, takže kdybyste tam náhodou jeli, tak se nejdřív podívejte kde, a kam parkujete a jestli tam něco někde není. Tohle torzo je mezi stromy mírně pod tím výtokem, co je na druhé straně přes Labe, už delší dobu. Pokud tam pojedete o víkendu na krajský přebor a máte nějakou flexu na „aku“ vezmete ji prosím s sebou zkuste to najít, trochu to od hrábnout a uříznout, je to fakt na ….. nebezpečný.
Místní „štěkal“ nám všechno sežral.
Co se týká rybaření brali cejni, skaláci, kapříci tak do 3 kilo. V mezi pauze jsme si opekli pár buřtíků, což bylo taky fajn a upřímně jsme se tak strašně na baštili, že bylo docela těžké to rozhýbat a mini gril s plynovým hořákem, přes všechny snahy nakonec skončil v boudě v dodávce, ten vítr byl fakt hustej. Samozřejmě jsme to všechno ani nesnědli, pár buřtů a nějaký uzený zbylo, no vlastně nezbylo o to se postaral místní pejsek (štěkal), který běžel okolo, skočil nám do auta ke grilu a zbaštil všechno co jsme nesnědli. 🙂
S Martinem jsme tam vydrželi od 5 hodin od rána do 6 do večera a nebýt toho větru jeli bychom určitě až do 9 nebo 10 večer ten vítr je opravdu nepříjemný, ale ne zas natolik, aby nás to jen tak odradilo, taky nejsme z cukru.
Bylo to moc fajn, už se těším na víkend, tak zase někdy ahoj. Jetty
