Začal trénink na čtyřboj 2022

Jako již tradičně, na mě i Honzíka vyšlo datum svátku všech muškařů – 16.dubna – pracovně.

 

Nijak se tím ale netrápíme, necháme všechny ostatní, ať se u vody vyblbnou a počkáme si na pondělí, kdy už u vody nebývá taková tlačenice. Horší to je ale s výběrem vody, kam pojedeme. Musíme hodně selektovat, kam. Jestli Jizera, Vltava, Sázava, Otava, Ohře, Mohelka, Úpa, Metuje, Bečva, Orlice…. Ve výběrovém řízení bereme hlavně v potaz: vzdálenost, čím blíže ku Praze, tím více lidí u vody, a to je špatně, brodění, ne všude se smí chytat z vody, pestrost zarybnění, a průtok. A tak selektujeme, a vybíráme, a vybíráme. A bohužel hodně dobrých řek propadává sítem, zvláště po „mediální masírce“, kdy jsou na všech možných sociálních sítích profláknuty. A tak nezbývá, než jet hodně daleko do hor.

Asi hodinku si s tím nedokážeme poradit, ale to by nebyl Honza, aby na něco nepřišel. První ryba, nádherný lipánek! Stačilo jen přijít na to, jakou chtějí papat mouchu a už se fotím taky s jedním lipánkem. A potom to byl tanec. Lipani, potočáci, siveni a dokonce i duháčci!

Bavíme se a už ryby ani nepočítáme. Jen není sranda v tom frčáku udržet rovnováhu a nešvihnout sebou, opravdu mám několikrát namále. Dokonce jsem si vrazil mouchu do prstu, naštěstí jsou háčky bez protihrotu.

Byla to paráda a další den strávený na rybách, který se do života nepočítá.

Škoda, že je to sem tak daleko. Jen se oba zítra asi nehneme…Tak zase příště.